Kulturní integrace
Kulturní integrace
Předmluva
Tento materiál zpracovala cand. pæd. Jeanne Bau-Madsen, viceprezident asociace Folkevirke na základě projektu EU "Kulturní integrace".
Asociace Folkevirke pořádala v Kodani pětidenní konferenci na téma "Kulturní integrace".
Během této konference se asociace Folkevirke snažila zaměřit na kulturní problémy, se kterými se lidé potýkají, když jako evropští občané, uprchlíci nebo emigranti přijdou do země z odlišného kulturního prostředí.
Úvod
Projednávaný materiál "Kulturní integrace" přináší náměty pro různé studijní skupiny. Pro lepší pochopení je obsažen úvod s krátkým vysvětlením účelu studijní skupiny. Více informací můžete najít v materiálu "Studiekreds-håndbogen" (Příručka studijní skupiny), kterou napsala Jeanne Bau-Madsen a kterou vydalo Dansk Folkeoplysnings Samråd (Dánský poradce pro všeobecné vzdělávání) 2009.
Náměty pro témata pro studijní skupiny vznikala v souvislosti s konferencí "Kulturní integrace" pořádané asociací Folkevirke. Účastníci této konference byli občané EU a vedle účastníků z Dánska zde byli také účastníci z Turecka, Španělska, Francie, Velké Británie, České Republiky a Polska. Zúčastnili se také zájemci z řad členů asociace Folkevirke.
Témata pro studijní skupiny vznikla z následné diskuse.
Asociace Folkevirke doufá, že tento materiál bude inspirací pro Dány a pro nové Dány, aby se setkávali ve studijních skupinách a tím získávali nové poznatky na téma "Kulturní integrace".
Asociace Folkevirke je v případě potřeby schopna nabídnout zkušeného konzultanta, pokud by bylo třeba řešit nějaké praktické problémy.
Výukový materiál obsahuje návrhy témat studijních skupin. Pro každou pracovní skupinu je uveden příklad o získaných poznatcích jako základ pro následnou práci. Dále jsou uvedeny příklady otázek, které mohou poskytnout základ pro diskusi v rámci studijních skupin.
Na závěr jsou uvedeny návrhy pro vyhodnocení práce studijní skupiny.
Co je kultura?
Kulturu na prvním místě vytvářejí lidé. Kultura se mimo jiné skládá z konvencí, chování, zvyklostí, postojů a tradic. Skládá se také z vysoké kultury jako je literatura, obrazy a hudba.
Pokud bychom se snažili vytvořit definici kultury, mohla by znít následovně:
"Kultura je koherentním celkem víry, morálních norem, hodnot a praktik, které dohromady vytvářejí základ chování, zákonů a zvyků populace."
Kultura dané populace nemusí být nutně identická s jazykovými bariérami a hranicemi.
Ve stejné zemi můžete najít mnoho kultur.
V multi-kulturních zemích v Evropě a USA existuje mnoho rozličných kultur, kde se jednotliví lidé identifikují spíše s kulturou určité populace, než se samotným státem.
Čím více je daný stát homogenní, tím více se hranice státu shodují s hranicemi dané kultury. Dánsko je možno považovat za dobře definovanou kulturu a státní teritorium.
Kulturní rozdíly
Proč existují na světě kulturní rozdíly?
Kdo tyto kulturní rozdíly vytvořil?
Mohou to být podmínky vytvořené přírodou stejně jako člověkem.
Podmínky vytvořené přírodou mohou být:
- Geografické podmínky
- Klimatické podmínky
- Hustota populace
Geografie: např. nížiny, hornaté země a ostrovní oblasti.
Klima: teplé klima umožňuje trávit většinu dne venku.
Hustota populace: země s nízkou hustotou populace má často jiné společenské konvence než země s vysokou hustotou populace. Zamyslete se nad zeměmi, jako je Rusko a Indie.
Podmínky vytvořené člověkem:
- Jazyk
- Skryté postoje
- Vyjádření slušnosti
- Jazyk a řeč těla
Jazyk: Jazyk je nástrojem, prostřednictvím kterého se lidé dorozumívají a jazykem se přenášejí nejdůležitější prvky kultury. Rozdíly mezi jazyky celkem často vytvářejí vážné kulturní bariéry. Jazyk používáme pro vyjádření našich myšlenek a pocitů. Společný jazyk poskytuje společný pocit jistoty a komunity.
Skryté postoje: Prostřednictvím jazyka je možné vyjádřit skryté postoje mimo jiné pomocí ironie, sarkasmu a humoru.
Vyjádření slušnosti: V různých kulturách má různou důležitost. V čínských a japonských jazykových oblastech jsou slušné a pozitivní poznámky klíčové - to je něco, čemu se v Dánsku nepřikládá příliš velká důležitost.
Jazyk a řeč těla: Různé jazyky používají tělo velmi různě. Dán používá své tělo mnohem méně než Ital. Jazyk a řeč těla představují nejdůležitější bariéry kultury. Naučit se jazyk a řeč těla neznámé kultury je téměř nemožné, protože proces učení začíná již v dětství.
Náboženství
Postoj k ostatním lidem, k práci a rodinnému životu je často dán náboženstvím. Důležitost náboženství je často v mnoha kontextech naší kulturní sféry opomíjena, ale v jiných populacích tento faktor představuje samotný základ chování, pro ekonomické a politické uvažování. V některých islámských státech je náboženství velice důležité pro svobodu občanů. Zde jsou náboženství a stát velice úzce spjaty.
Politika
Politické ideologie jsou důležité pro možnosti jednotlivce. Máme zde na mysli rozdíl mezi liberalismem a komunismem. Komunismus staví na první místo kolektivní zájmy společnosti, zatímco liberalismus považuje za důležitější poskytnout jednotlivci možnost rozvoje.
Historie
Různé národy světa mají svou vlastní historii. Některé země jako Dánsko představují starověké oblasti. Další mají za sebou pouze několik dekád své existence, např. mnohé z východoevropských zemí. Starověký stát měl spoustu let na rozvoj svých zvyků, praktik a názorů a často má tedy svou vlastní kulturu. Mladé státy a státy vytvořené napříč jazykovými a populačními bariérami velmi často nemají žádnou společnou kulturu.
Porovnání rozdílných kultur
Rozdílnost kultur
Kultura je klíčem k interpretaci společnosti, ve které žijete. Je nástrojem pro vnímání světa. Říká vám, co je správné a nesprávné, dobré nebo špatné, normální nebo abnormální.
Kultura je tedy získanou a ne zděděnou dovedností. Vychází z prostředí, ve kterém jste vyrůstali.
Všichni patříme do různých skupin nebo kategorií lidí a proto všichni obsahujeme různé úrovně získaných dovedností:
- národní úroveň, která odpovídá naší zemi
- regionální a/nebo etnickou, náboženskou nebo jazykovou úroveň vztahů jelikož většina zemí se skládá z různých kulturních skupin
- úroveň pohlaví, jestli jsme se narodili jako chlapec nebo dívka
- úroveň generací, která odděluje prarodiče od rodičů a rodiče od jejich dětí
- sociální úroveň, která je spojena s možnostmi vzdělávání, povolání a profese.
Na začátku 19. století byli antropologové přesvědčeni, že většina společností se potýká se stejnými základními problémy. Jediný rozdíl je v tom, jak jsou řešeny.
Existuje pět základních bodů, které je možno použít ve srovnání s ostatními kulturami:
- Sociální nerovnosti
- Vztah k autoritám
- Vztah mezi jednotlivcem a skupinou
- Sociální důsledky toho, když se narodíte jako chlapec nebo dívka
- Řešení konfliktů
Za účelem získání všeobecného pohledu rozdílů v Evropě partneři projektu "Kulturní integrace", který je sponzorován EU, předložili své návrhy:
Sociální nerovnosti
Dánský pohled je:
- Relativně velká rovnocennost mezi částmi populace.
- Sociální záchytná síť.
- Sociální stát.
Český pohled je:
- Velký podíl "vyšší střední třídy a nižší střední třídy".
- Sociální stát pro lidi znevýhodněné na trhu práce, pro nezaměstnané, handikapované X snížení finanční podpory.
Britský pohled je:
- Vcelku velké rozdíly v blahobytu populace a velmi rozdílné dopady v důsledku rozdílů; např. délka života lidí žijících v bohatých čtvrtích je o 10 let a více delší než u lidí z více deprivovaných čtvrtí.
- Sociální stát pro lidi bez zaměstnání, nemocné nebo postižené.
- Větší tlak na lidi, aby hledali práci a klesající platby v případě porušování tohoto principu.
Španělský pohled je:
- Krize současné sociální záchytné sítě.
- Zkrachovalý sociální stát.
Francouzský pohled je:
- Když mluvíme o migraci, musíme přihlédnout ke skutečnosti, že Francie má velmi dlouhou zkušenost s imigranty přicházejícími z celého světa a z různých důvodů.
- Od zavedení zákona o Rovnoprávnosti mužů a žen v politice (2007) můžeme sledovat velký posun směrem k diverzitě včetně původu, postižení, sexuálních preferencí (lobbing). Smyslem bylo zviditelnit různé typy lidí a dát jim možnost, aby se zapojili ve společnosti.
Polský pohled je:
- Existují rozdíly mezi městy a venkovem.
- To je spojeno s industrializí center a take se vzděláním lidí.
Turecký pohled je:
- Opravdu dobré vztahy mezi příbuzenstvem bez ohledu na věk.
- Přátelští a vstřícní lidé na všech státních postech.
- Sociální zabezpečení.
- Otevřený vůči všem národnostem.
Vztah k autoritám
Dánský pohled je:
- Všeobecně anti-autoritářský postoj v rodině, v práci a ve společnosti.
Český pohled je:
- Silnější důraz na autority jak v rodině, tak v práci, méně ve společnosti jako takové.
Britský pohled je:
- Anti-autoritářský postoj v rodině, v práci a ve společnosti tak jako v Dánsku.
- Odkazy na "opatrovnický stát" během vlády labouristů a tento odkaz se vrací zpět v dobách návratu ke státním intervencím, když máme konzervativní vládu, při posunu k Darwinismu - kdy typ politiky státních intervencí vůči jednotlivcům reflektuje koncept přežití nejsilnějších.
Španělský pohled je:
- Všeobecně anti-autoritářský postoj v rodině, v práci a ve společnosti.
- Citát z tradiční literární postavy z XVI. století "Rošťák" (El Pícaro).
Francouzský pohled je:
- Mluvíme o autoritách v případě bezpečnosti, spravedlnosti a politiky: jako v každé části společnosti někteří lidé se autoritám podřizují více a jiné méně.
- Dánská poznámka: "Všeobecně anti-autoritářský postoj v rodině, v práci a ve společnosti". Ve francii silně odmítáme vnímat přistěhovalce tímto globálním způsobem. Poznámka: Tento typ komentáře by mohl být posuzován Evropským soudem pro lidská práva za diskriminační.
Polský pohled je:
- Výsledky velkého průzkumu jsou: 77% - negativní, 11% - pozitivní, 11% - neutrální. Zřejmě se jedná o pozůstatek postoje ke komunisstickým autoritám tak, jak existovaly před rokem 1990.
Turecký pohled je:
- Obvykle skvělý postoj k autoritám ať již v rodině, v práci a na ulicích.
Vztah mezi jednotlivcem a skupinou
Dánský pohled je:
- Relativně slabá sociální síť.
- Individualismus.
Český pohled je:
- Přechod od silně skupinového postoje k individualismu.
- Postupné zvyšování individualismu.
Britský pohled je:
- Individualismus s určitými náznaky zlepšení rozvoje komunity v městských oblastech.
- Růst a zlepšování sociálních sítí prostřednictvím využití sociálních médií.
Španělský pohled je:
- Silný a výrazný individualismus.
- Absence sociálního podhoubí pro sociální sítě.
Francouzský pohled je:
- Jak jsem již řekl, ve Francii nikdy nepoužíváme slovo "ghetto", je to zakázáno a žádná oficiální ghetta neexistují, přestože někteří přistěhovalci mají tendenci usazovat se v místech, kde mohou najít lidi ze stejné země, oblasti, vesnice, etnické skupiny.
- Někteří přistěhovalci vytváří organizované komunity, např. Arméni nebo Komořané, nejsou však formálně uznáváni vládou.
Polský pohled je:
- Většina lidí nechce spolupracovat se skupinou. To je také silně spojeno s povinnou prací v dřívějších komunistických kolchozech a ve velkých státních podnicích.
Turecký pohled je:
- Lidé nemyslí sami na sebe. Snaží se pomáhat všem lidem kolem sebe.
- Žádný individualismus. Všichni jsou pospolu.
Sociální důsledky toho, když se narodíte jako chlapec nebo dívka
Dánský pohled je:
- Pouze velmi nízká úroveň diskriminace mezi příslušníky opačného pohlaví.
Český pohled je:
- Ve vzdělávacím systému - žádná diskriminace.
- Větší diskriminace na pracovišti. Téměř žádné ženy na vyšších pozicích ve velkých společnostech - ať již privátních nebo státních, v české vládě, atd.
Britský pohled je:
- Pouze nízká přiznávaná diskriminace mezi příslušníky opačného pohlaví, avšak chlapci dosahují horších výsledků ve vzdělání a ženy stále vydělávají méně peněz v práci.
- Koncept skleněného stropu, který ženám brání v posunu na vysoké pozice v práci, přetrvává navzdory platnosti legislativy zaručující rovnost příslušníků obou pohlaví od roku 1970.
Španělský pohled je:
- Nízká úroveň diskriminace mezi příslušníky opačného pohlaví (smíšená výchova na úrovni škol).
Francouzský pohled je:
- Stejný v každé části populace.
Polský pohled je:
- Existuje zde určitá diskriminace mezi příslušníky opačného pohlaví (např. hůře placené ženy), ale neustále se to mění ku prospěchu žen.
Turecký pohled je:
- Kulturní diskriminace mezi příslušníky opačného pohlaví.
Řešení konfliktů
Dánský pohled je:
- Převládající demokracie.
- Tradice smírného řešení konfliktů.
Český pohled je:
- Konflikty se nevyskytují příliš často, pravděpodobnější je nespokojenost s vládní politikou.
- Kritika v médiích.
- Stávky = poklidný způsob řešení.
Britský pohled je:
- Koncept demokracie je široce uznávaný, avšak převládá nízká volební účast hlavně v komunálních a evropských volbách.
- Role odborů oslabila kolem roku 1980 a labouristická vláda v letech 1997 - 2010 udělala málo pro jejich posílení, to znamená, že demonstrace a úsilí o zpochybnění současných drastických škrtů v oblasti veřejného a nevládního sektoru nebyly tak silné jako dřívější protesty v britské sociální historii.
- Konflikty silných protivládních hnutí jako je Třídní válka, stále existují (násilná část nedávných demonstrací v Londýně); tato hnutí budou pravděpodobně sílit, protože odpor konzervativní vládní politiky žene lidi do nezaměstnanosti poprvé v jejich životech.
- Vláda spolupracuje také s náboženskými komunitami za účelem "zabránění násilného extremismu" v důsledku islámských sebevražedných bombových útoků uprostřed 1. dekády 2. tisíciletí, naznačují strach z konfliktů ve společnosti a islámské komunity čelí diskriminaci a odporu ve společnosti v důsledku rostoucí "Islamofobie". Smíšené názory na možný úspěch těchto projektů ve společnosti.
Španělský pohled je:
- Převládající demokracie.
- Konflikty se řeší nenásilně (doufejme).
Francouzský pohled je:
- Stejné v každé části populace.
Polský pohled je:
- Rok od roku, se konflikty vznikající v polské nové demokracii řeší uspokojivým způsobem.
Turecký pohled je:
Konflikty se řeší nenásilně, ale trvají relativně dlouho.
Setkávání kultur napříč hranic
Není pochyb o důležitosti dialogu napříč hranicemi. A protože dnes máme více možností jak komunikovat, např. prostřednictvím použití e-mailu nebo Skype, můžete se spojit s libovolným místem na světě během několika kliknutí. Pokud v minulosti putovalo přes hranice mluvené slovo, nyní k tomu dochází prostřednictvím telefonu a dnes můžete zasílat dokumenty, obrázky a další materiály jednomu nebo několika příjemcům kdekoliv na celém světě. Globalizace vedla k nutnosti vytvářet spojení napříč hranicemi.
Avšak ještě lepší je osobní kontakt a přímý dialog. Prostřednictvím otevřených a nepředpojatých setkávání napříč hranicemi je potřeba stanovit cíl, kdy spolupráce musí být založena na vzájemné toleranci a porozumění. Porozumění nesmí být pouze v úrovni jazyka, ale také na úrovni kultury. Je tedy důležité respektovat také vzájemnou kulturu, náboženství a způsob života.
Během setkání napříč hranicemi si mohou účastníci osvojit demokratickou mentalitu a podílet se na budování kultury, která je demokratická - globálně, na úrovni státu a také lokálně. Jinými slovy, buďte aktivními občany v politické demokracii nebo - pokud nežijete v demokratickém státě - podílejte se na budování demokratické vlády. Demokratická praxe v různých zemích a institucích musí být popsána, jelikož tímto způsobem budou odhaleny odlišnosti a podobnosti, které se vyskytují v demokraciích, které byly vytvořeny v odlišných historických podmínkách.
Občané ze zemí jako např. Dánsko a další severské země s demokratickou tradicí delší než 150 let budou mít přirozeně odlišný pohled na demokratický pracovní proces, než občané zemí s kratší tradicí demokracie.
Proč je tak důležité pracovat demokraticky?
Václav Havel jednou řekl, že demokratická ústava nevytvoří automaticky demokratickou populaci, ale demokratická populace vede k demokratické vládě.
Je tedy důležité, aby každá generace byla vychovávána k demokracii, aby byl zajištěn demokratický rozvoj v každé zemi. S demokracií přichází svoboda a ta musí být spojena se zodpovědností. Populace se musí podílet na formování, utváření a výchově - aby demokratizovala sama sebe a druhé. Jinými slovy demokracie se musí stát životním stylem. Pokud každý bude vlastnit takovýto životní styl, pak nebude problém setkávat se napříč hranicemi na rovnocenné bázi. Demokracii je nutno zakoušet v praxi a proto k setkávání napříč hranicemi musí docházet na workshopu demokracie - ve studijní skupině. Zde jsou příležitosti pro dialog a diskuzi a také pro výměnu poznatků a zkušeností. Zde mohou účastnící vytvářet demokratické dispozice a navzájem sdílet porozumění ostatních kultur, norem a tradic.
A když si účastníci navzájem rozumí, můžete dosáhnout unikátních výsledků ve spolupráci, která přesahuje hranice!
Úvod ke studijní skupině na téma ghetto
Nejdříve některá fakta o dánském ghettu - Mjølnerparken:
V roce 1984 začala výstavba sídliště Mjølnerparken v Nørrebro v Kodani. Budovy byly dokončeny v roce 1986. Dnes na sídlišti Mjølnerparken v Nørrebro žije přibližně 2500 lidí.
98 procent obyvatel jsou imigranti nebo potomci imigrantů. Představují 38 různých národností. Většina z nich jsou Arabové nebo Afričané.
Na sídlišti Mjølnerparken jsou jedno až čtyř pokojové byty, všechny s balkonem a výtahem. Panelové domy jsou postaveny v blocích s plochami zeleně.
Mjølnerparken byl státem označen jako ghetto.
Kritéria státu pro ghetto jsou:
• Imigranti a potomci z jiných než západních zemí: Max 50%
• Imigranti a potomci mimo trh práce nebo vzdělání: Max 40%
• Obviněni z násilí, trestných činů spojených s nezákonným držením střelných zbraní nebo drog: Max 270 osob ve skupině 1000 osob.
Z půdorysu oblasti je zřejmé, že obytné plochy jsou seskupeny kolem dvorů. Jsou zde plochy zeleně, hřiště a odpočívadla. Budovy jsou tedy otočeny zády k okolní společnosti.
Pouze obyvatelé navštěvují dvory. Je to bezpečné a dobré místo pro hru dětí a matky se setkávají u stolků u šálku kávy a povídají si.
Výsledkem při současném složení obyvatel je, že zde žijete tak, jak jste žili v zemi svého původu. Žádní "cizinci" - jako Dánové - se tady nevyskytují.
Fakta
Asimilace: přizpůsobení
Integrace: začlenění
Segregace: vyloučení
Dánský problém
Problém ghett s imigranty, kteří se nechtějí integrovat, jsou v Dánsku obrovským námětem debat. Když se podíváte na fotky ze sídliště Mjølnerparken, uvidíte dobře udržovanou, zelenou a útulnou oblast s pěknými byty. Ale večer se obyvatelé neodváží vycházet ven a cyklisté na cyklostezkách se této oblasti vyhýbají.
Návrhy k diskuzi:
• Měli by lidé ze stejné země původu žít ve stejné čtvrti?
• Statut ghetta umožňuje čerpat určité státní subvence. Je definice ghetta, jak ho definuje stát dobrým nápadem?
• Většina z obyvatel sídliště Mjølnerparken žije v segregaci. Co můžete udělat pro to, abyste přiměli obyvatele tohoto ghetta k integraci?
• Je možné budovy fyzicky otevřít směrem k okolní společnosti?
• Angela Merkels, David Cameron a Søren Pind mluví o nutnosti asimilace imigrantů. Vyřešilo by to problémy, které evropské země mají s imigranty ze zemí třetího světa?
• Ministr pro integraci, Søren Pind, zdůvodňuje své požadavky tvrzením, že imigranti musí akceptovat naší legislativu a že si musí osvojit demokratickou formu života. Shledáváte tyto požadavky jako smysluplné?
Úvod ke studijní skupině:
Pro koho je integrace v Dánsku problematická?
Když mluvíme o problémech s integrací v Dánsku, tak nejčastěji máme na mysli lidi z ne demokratických zemí třetího světa.
Co lidem z těchto regionů znesnadňuje, aby se v Dánsku cítili dobře?
Příklady oblastí, které je možno zkoumat a diskutovat:
- náboženství
- pracovní kultura
- rovnost mezi příslušníky opačného pohlaví
- aktivní zapojení ve společnosti
- individualismus
- postoj k veřejným autoritám
Spoustu zajímavých informací je možno získat na webových stránkách Ministerstva pro integraci, Ny i Danmark.
Spoustu zajímavých informací je možno získat na webových stránkách integračního plánu Københavns Kommune. Odkaz na anglickou verzi je:
http://www.kk.dk/Borger/~/media/00AE854D2D66402085FACFEC247523DD.ashx
Odkaz na dánskou verzi je:
http://www.kk.dk/Borger/~/media/DCE61A49631F4E18B77742203FB4B247.ashx
Kritický pohled
Při hledání informací na internetu je důležité si zachovat kritický pohled.
Musíte zkoumat:
Původ zdroje:
- Kdo je autorem stránek? Pokud to není uvedeno, pak stránky ignorujte.
- Pokud daného autora neznáte, pak mu/ji pošlete e-mail.
- V jakém kontextu byly stránky vytvořeny (časové období)?
- Jak často se stránky aktualizují - mají webmastera?
Vzhled
- Je vzhled důvěryhodný?
- Je vzhled homogenní a přiměřený?
- Jsou zde nějaké reklamy?
Text(interpretace)
- Je zde uvedeno, co je smyslem stránek?
- Je zde uvedeno, pro koho jsou stránky napsány?
Obrázky
- Zkontrolujte, jestli byla použita manipulace s obrázky.
Pokud se chcete podívat na stránky s uvedeným zdrojem, přesvědčivým vzhledem, evidentní skupinou čtenářů, ale se zmanipulovanými obrázky, které prozrazují, že celý website je podvod, pak se podívejte na adresu: