Kulturní
integrace
Předmluva
Tento materiál zpracovala cand. pæd. Jeanne Bau-Madsen,
viceprezident asociace Folkevirke na základě projektu EU "Kulturní
integrace".
Asociace Folkevirke pořádala v Kodani pětidenní konferenci na
téma "Kulturní integrace".
Během této konference se asociace Folkevirke snažila zaměřit na
kulturní problémy, se kterými se lidé potýkají, když jako evropští
občané, uprchlíci nebo emigranti přijdou do země z odlišného
kulturního prostředí.
Úvod
Projednávaný materiál "Kulturní integrace" přináší náměty pro
různé studijní skupiny. Pro lepší pochopení je obsažen úvod
s krátkým vysvětlením účelu studijní skupiny. Více informací
můžete najít v materiálu "Studiekreds-håndbogen" (Příručka
studijní skupiny), kterou napsala Jeanne Bau-Madsen a kterou
vydalo Dansk Folkeoplysnings Samråd (Dánský poradce pro
všeobecné vzdělávání) 2009.
Náměty pro témata pro studijní skupiny vznikala
v souvislosti s konferencí "Kulturní integrace" pořádané
asociací Folkevirke. Účastníci této konference byli občané EU a
vedle účastníků z Dánska zde byli také účastníci z Turecka,
Španělska, Francie, Velké Británie, České Republiky a Polska.
Zúčastnili se také zájemci z řad členů asociace
Folkevirke.
Témata pro studijní skupiny vznikla z následné diskuse.
Asociace Folkevirke doufá, že tento materiál bude inspirací pro
Dány a pro nové Dány, aby se setkávali ve studijních skupinách a
tím získávali nové poznatky na téma "Kulturní integrace".
Asociace Folkevirke je v případě potřeby schopna nabídnout
zkušeného konzultanta, pokud by bylo třeba řešit nějaké praktické
problémy.
Výukový materiál obsahuje návrhy témat studijních skupin. Pro
každou pracovní skupinu je uveden příklad o získaných poznatcích
jako základ pro následnou práci. Dále jsou uvedeny příklady otázek,
které mohou poskytnout základ pro diskusi v rámci studijních
skupin.
Na závěr jsou uvedeny návrhy pro vyhodnocení práce studijní
skupiny.
Co je kultura?
Kulturu na prvním místě vytvářejí lidé. Kultura se mimo jiné
skládá z konvencí, chování, zvyklostí, postojů a tradic.
Skládá se také z vysoké kultury jako je literatura, obrazy a
hudba.
Pokud bychom se snažili vytvořit definici kultury, mohla by znít
následovně:
"Kultura je koherentním celkem víry, morálních norem,
hodnot a praktik, které dohromady vytvářejí základ chování, zákonů
a zvyků populace."
Kultura dané populace nemusí být nutně identická
s jazykovými bariérami a hranicemi.
Ve stejné zemi můžete najít mnoho kultur.
V multi-kulturních zemích v Evropě a USA existuje mnoho
rozličných kultur, kde se jednotliví lidé identifikují spíše
s kulturou určité populace, než se samotným státem.
Čím více je daný stát homogenní, tím více se hranice státu
shodují s hranicemi dané kultury. Dánsko je možno považovat za
dobře definovanou kulturu a státní teritorium.
Kulturní rozdíly
Proč existují na světě kulturní rozdíly?
Kdo tyto kulturní rozdíly vytvořil?
Mohou to být podmínky vytvořené přírodou stejně jako
člověkem.
Podmínky vytvořené přírodou mohou být:
- Geografické podmínky
- Klimatické podmínky
- Hustota populace
Geografie: např. nížiny, hornaté země a
ostrovní oblasti.
Klima: teplé klima umožňuje trávit většinu dne
venku.
Hustota populace: země s nízkou hustotou
populace má často jiné společenské konvence než země s vysokou
hustotou populace. Zamyslete se nad zeměmi, jako je Rusko a
Indie.
Podmínky vytvořené člověkem:
- Jazyk
- Skryté postoje
- Vyjádření slušnosti
- Jazyk a řeč těla
Jazyk: Jazyk je nástrojem, prostřednictvím
kterého se lidé dorozumívají a jazykem se přenášejí nejdůležitější
prvky kultury. Rozdíly mezi jazyky celkem často vytvářejí vážné
kulturní bariéry. Jazyk používáme pro vyjádření našich
myšlenek a pocitů. Společný jazyk poskytuje společný pocit jistoty
a komunity.
Skryté postoje: Prostřednictvím jazyka je možné
vyjádřit skryté postoje mimo jiné pomocí ironie, sarkasmu a
humoru.
Vyjádření slušnosti: V různých kulturách
má různou důležitost. V čínských a japonských jazykových
oblastech jsou slušné a pozitivní poznámky klíčové - to je něco,
čemu se v Dánsku nepřikládá příliš velká důležitost.
Jazyk a řeč těla: Různé jazyky používají tělo
velmi různě. Dán používá své tělo mnohem méně než Ital. Jazyk a řeč
těla představují nejdůležitější bariéry kultury. Naučit se jazyk a
řeč těla neznámé kultury je téměř nemožné, protože proces učení
začíná již v dětství.
Náboženství
Postoj k ostatním lidem, k práci a rodinnému životu je
často dán náboženstvím. Důležitost náboženství je často
v mnoha kontextech naší kulturní sféry opomíjena, ale
v jiných populacích tento faktor představuje samotný základ
chování, pro ekonomické a politické uvažování. V některých
islámských státech je náboženství velice důležité pro svobodu
občanů. Zde jsou náboženství a stát velice úzce spjaty.
Politika
Politické ideologie jsou důležité pro možnosti jednotlivce.
Máme zde na mysli rozdíl mezi liberalismem a komunismem. Komunismus
staví na první místo kolektivní zájmy společnosti, zatímco
liberalismus považuje za důležitější poskytnout jednotlivci možnost
rozvoje.
Historie
Různé národy světa mají svou vlastní historii. Některé země jako
Dánsko představují starověké oblasti. Další mají za sebou pouze
několik dekád své existence, např. mnohé z východoevropských
zemí. Starověký stát měl spoustu let na rozvoj svých zvyků, praktik
a názorů a často má tedy svou vlastní kulturu. Mladé státy a státy
vytvořené napříč jazykovými a populačními bariérami velmi často
nemají žádnou společnou kulturu.
Porovnání rozdílných kultur
Rozdílnost kultur
Kultura je klíčem k interpretaci společnosti, ve které žijete.
Je nástrojem pro vnímání světa. Říká vám, co je správné a
nesprávné, dobré nebo špatné, normální nebo abnormální.
Kultura je tedy získanou a ne zděděnou dovedností. Vychází
z prostředí, ve kterém jste vyrůstali.
Všichni patříme do různých skupin nebo kategorií lidí a proto
všichni obsahujeme různé úrovně získaných dovedností:
- národní úroveň, která odpovídá naší zemi
- regionální a/nebo etnickou, náboženskou nebo jazykovou úroveň
vztahů jelikož většina zemí se skládá z různých kulturních
skupin
- úroveň pohlaví, jestli jsme se narodili jako chlapec nebo
dívka
- úroveň generací, která odděluje prarodiče od rodičů a rodiče od
jejich dětí
- sociální úroveň, která je spojena s možnostmi vzdělávání,
povolání a profese.
Na začátku 19. století byli antropologové přesvědčeni, že
většina společností se potýká se stejnými základními problémy.
Jediný rozdíl je v tom, jak jsou řešeny.
Existuje pět základních bodů, které je možno použít ve
srovnání s ostatními kulturami:
- Sociální nerovnosti
- Vztah k autoritám
- Vztah mezi jednotlivcem a skupinou
- Sociální důsledky toho, když se narodíte jako chlapec nebo
dívka
- Řešení konfliktů
Za účelem získání všeobecného pohledu rozdílů v Evropě partneři
projektu "Kulturní integrace", který je sponzorován EU, předložili
své návrhy:
Sociální nerovnosti
Dánský pohled je:
- Relativně velká rovnocennost mezi částmi populace.
- Sociální záchytná síť.
- Sociální stát.
Český pohled je:
- Velký podíl "vyšší střední třídy a nižší střední třídy".
- Sociální stát pro lidi znevýhodněné na trhu práce, pro
nezaměstnané, handikapované X snížení finanční podpory.
Britský pohled je:
- Vcelku velké rozdíly v blahobytu populace a velmi
rozdílné dopady v důsledku rozdílů; např. délka života lidí
žijících v bohatých čtvrtích je o 10 let a více delší než u
lidí z více deprivovaných čtvrtí.
- Sociální stát pro lidi bez zaměstnání, nemocné nebo
postižené.
- Větší tlak na lidi, aby hledali práci a klesající platby
v případě porušování tohoto principu.
Španělský pohled je:
- Krize současné sociální záchytné sítě.
- Zkrachovalý sociální stát.
Francouzský pohled je:
- Když mluvíme o migraci, musíme přihlédnout ke skutečnosti, že
Francie má velmi dlouhou zkušenost s imigranty přicházejícími
z celého světa a z různých důvodů.
- Od zavedení zákona o Rovnoprávnosti mužů a žen v politice
(2007) můžeme sledovat velký posun směrem k diverzitě včetně
původu, postižení, sexuálních preferencí (lobbing). Smyslem bylo
zviditelnit různé typy lidí a dát jim možnost, aby se zapojili ve
společnosti.
Polský pohled je:
- Existují rozdíly mezi městy a venkovem.
- To je spojeno s industrializí center a take se vzděláním
lidí.
Turecký pohled je:
- Opravdu dobré vztahy mezi příbuzenstvem bez ohledu na věk.
- Přátelští a vstřícní lidé na všech státních postech.
- Sociální zabezpečení.
- Otevřený vůči všem národnostem.
Vztah k autoritám
Dánský pohled je:
- Všeobecně anti-autoritářský postoj v rodině, v práci a ve
společnosti.
Český pohled je:
- Silnější důraz na autority jak v rodině, tak
v práci, méně ve společnosti jako takové.
Britský pohled je:
- Anti-autoritářský postoj v rodině, v práci a ve společnosti
tak jako v Dánsku.
- Odkazy na "opatrovnický stát" během vlády labouristů a tento
odkaz se vrací zpět v dobách návratu ke státním intervencím,
když máme konzervativní vládu, při posunu k Darwinismu - kdy typ
politiky státních intervencí vůči jednotlivcům reflektuje koncept
přežití nejsilnějších.
Španělský pohled je:
- Všeobecně anti-autoritářský postoj v rodině, v práci a ve
společnosti.
- Citát z tradiční literární postavy z XVI. století "Rošťák" (El
Pícaro).
Francouzský pohled je:
- Mluvíme o autoritách v případě bezpečnosti, spravedlnosti
a politiky: jako v každé části společnosti někteří lidé se
autoritám podřizují více a jiné méně.
- Dánská poznámka: "Všeobecně anti-autoritářský postoj v rodině,
v práci a ve společnosti". Ve francii silně odmítáme vnímat
přistěhovalce tímto globálním způsobem. Poznámka:
Tento typ komentáře by mohl být posuzován Evropským soudem pro
lidská práva za diskriminační.
Polský pohled je:
- Výsledky velkého průzkumu jsou: 77% - negativní, 11% -
pozitivní, 11% - neutrální. Zřejmě se jedná o pozůstatek postoje ke
komunisstickým autoritám tak, jak existovaly před rokem 1990.
Turecký pohled je:
- Obvykle skvělý postoj k autoritám ať již v rodině, v
práci a na ulicích.
Vztah mezi jednotlivcem a skupinou
Dánský pohled je:
- Relativně slabá sociální síť.
- Individualismus.
Český pohled je:
- Přechod od silně skupinového postoje
k individualismu.
- Postupné zvyšování individualismu.
Britský pohled je:
- Individualismus s určitými náznaky zlepšení rozvoje
komunity v městských oblastech.
- Růst a zlepšování sociálních sítí prostřednictvím využití
sociálních médií.
Španělský pohled je:
- Silný a výrazný individualismus.
- Absence sociálního podhoubí pro sociální sítě.
Francouzský pohled je:
- Jak jsem již řekl, ve Francii nikdy nepoužíváme slovo
"ghetto", je to zakázáno a žádná oficiální ghetta neexistují,
přestože někteří přistěhovalci mají tendenci usazovat se v místech,
kde mohou najít lidi ze stejné země, oblasti, vesnice, etnické
skupiny.
- Někteří přistěhovalci vytváří organizované komunity, např.
Arméni nebo Komořané, nejsou však formálně uznáváni vládou.
Polský pohled je:
- Většina lidí nechce spolupracovat se skupinou. To je také
silně spojeno s povinnou prací v dřívějších
komunistických kolchozech a ve velkých státních podnicích.
Turecký pohled je:
- Lidé nemyslí sami na sebe. Snaží se pomáhat všem lidem kolem
sebe.
- Žádný individualismus. Všichni jsou pospolu.
Sociální důsledky toho, když se narodíte jako chlapec nebo
dívka
Dánský pohled je:
- Pouze velmi nízká úroveň diskriminace mezi příslušníky
opačného pohlaví.
Český pohled je:
- Ve vzdělávacím systému - žádná diskriminace.
- Větší diskriminace na pracovišti. Téměř žádné ženy na vyšších
pozicích ve velkých společnostech - ať již privátních nebo
státních, v české vládě, atd.
Britský pohled je:
- Pouze nízká přiznávaná diskriminace mezi příslušníky opačného
pohlaví, avšak chlapci dosahují horších výsledků ve vzdělání a ženy
stále vydělávají méně peněz v práci.
- Koncept skleněného stropu, který ženám brání v posunu na
vysoké pozice v práci, přetrvává navzdory platnosti
legislativy zaručující rovnost příslušníků obou pohlaví od roku
1970.
Španělský pohled je:
- Nízká úroveň diskriminace mezi příslušníky opačného pohlaví
(smíšená výchova na úrovni škol).
Francouzský pohled je:
- Stejný v každé části populace.
Polský pohled je:
- Existuje zde určitá diskriminace mezi příslušníky opačného
pohlaví (např. hůře placené ženy), ale neustále se to mění ku
prospěchu žen.
Turecký pohled je:
- Kulturní diskriminace mezi příslušníky opačného pohlaví.
Řešení konfliktů
Dánský pohled je:
- Převládající demokracie.
- Tradice smírného řešení konfliktů.
Český pohled je:
- Konflikty se nevyskytují příliš často, pravděpodobnější je
nespokojenost s vládní politikou.
- Kritika v médiích.
- Stávky = poklidný způsob řešení.
Britský pohled je:
- Koncept demokracie je široce uznávaný, avšak převládá nízká
volební účast hlavně v komunálních a evropských volbách.
- Role odborů oslabila kolem roku 1980 a labouristická vláda
v letech 1997 - 2010 udělala málo pro jejich posílení, to
znamená, že demonstrace a úsilí o zpochybnění současných
drastických škrtů v oblasti veřejného a nevládního sektoru
nebyly tak silné jako dřívější protesty v britské sociální
historii.
- Konflikty silných protivládních hnutí jako je Třídní válka,
stále existují (násilná část nedávných demonstrací v Londýně);
tato hnutí budou pravděpodobně sílit, protože odpor konzervativní
vládní politiky žene lidi do nezaměstnanosti poprvé v jejich
životech.
- Vláda spolupracuje také s náboženskými komunitami za
účelem "zabránění násilného extremismu" v důsledku islámských
sebevražedných bombových útoků uprostřed 1. dekády 2. tisíciletí,
naznačují strach z konfliktů ve společnosti a islámské
komunity čelí diskriminaci a odporu ve společnosti v důsledku
rostoucí "Islamofobie". Smíšené názory na možný úspěch těchto
projektů ve společnosti.
Španělský pohled je:
- Převládající demokracie.
- Konflikty se řeší nenásilně (doufejme).
Francouzský pohled je:
- Stejné v každé části populace.
Polský pohled je:
- Rok od roku, se konflikty vznikající v polské nové demokracii
řeší uspokojivým způsobem.
Turecký pohled je:
Konflikty se řeší nenásilně, ale trvají relativně dlouho.
Setkávání kultur napříč hranic
Není pochyb o důležitosti dialogu napříč hranicemi. A protože
dnes máme více možností jak komunikovat, např. prostřednictvím
použití e-mailu nebo Skype, můžete se spojit s libovolným
místem na světě během několika kliknutí. Pokud v minulosti
putovalo přes hranice mluvené slovo, nyní k tomu dochází
prostřednictvím telefonu a dnes můžete zasílat dokumenty, obrázky a
další materiály jednomu nebo několika příjemcům kdekoliv na celém
světě. Globalizace vedla k nutnosti vytvářet spojení
napříč hranicemi.
Avšak ještě lepší je osobní kontakt a přímý dialog.
Prostřednictvím otevřených a nepředpojatých setkávání napříč
hranicemi je potřeba stanovit cíl, kdy spolupráce musí být založena
na vzájemné toleranci a porozumění. Porozumění nesmí být pouze v
úrovni jazyka, ale také na úrovni kultury. Je tedy důležité
respektovat také vzájemnou kulturu, náboženství a způsob
života.
Během setkání napříč hranicemi si mohou účastníci osvojit
demokratickou mentalitu a podílet se na budování kultury, která je
demokratická - globálně, na úrovni státu a také lokálně. Jinými
slovy, buďte aktivními občany v politické demokracii nebo -
pokud nežijete v demokratickém státě - podílejte se na
budování demokratické vlády. Demokratická praxe v různých
zemích a institucích musí být popsána, jelikož tímto způsobem budou
odhaleny odlišnosti a podobnosti, které se vyskytují
v demokraciích, které byly vytvořeny v odlišných
historických podmínkách.
Občané ze zemí jako např. Dánsko a další severské země
s demokratickou tradicí delší než 150 let budou mít přirozeně
odlišný pohled na demokratický pracovní proces, než občané zemí
s kratší tradicí demokracie.
Proč je tak důležité pracovat demokraticky?
Václav Havel jednou řekl, že demokratická ústava
nevytvoří automaticky demokratickou populaci, ale demokratická
populace vede k demokratické vládě.
Je tedy důležité, aby každá generace byla vychovávána
k demokracii, aby byl zajištěn demokratický rozvoj
v každé zemi. S demokracií přichází svoboda a ta musí být
spojena se zodpovědností. Populace se musí podílet na formování,
utváření a výchově - aby demokratizovala sama sebe a druhé. Jinými
slovy demokracie se musí stát životním stylem. Pokud každý bude
vlastnit takovýto životní styl, pak nebude problém setkávat se
napříč hranicemi na rovnocenné bázi. Demokracii je nutno zakoušet
v praxi a proto k setkávání napříč hranicemi musí docházet na
workshopu demokracie - ve studijní skupině. Zde jsou příležitosti
pro dialog a diskuzi a také pro výměnu poznatků a zkušeností. Zde
mohou účastnící vytvářet demokratické dispozice a navzájem sdílet
porozumění ostatních kultur, norem a tradic.
A když si účastníci navzájem rozumí, můžete dosáhnout unikátních
výsledků ve spolupráci, která přesahuje hranice!
Úvod ke studijní skupině na téma ghetto
Nejdříve některá fakta o dánském ghettu - Mjølnerparken:
V roce 1984 začala výstavba sídliště Mjølnerparken v Nørrebro v
Kodani. Budovy byly dokončeny v roce 1986. Dnes na sídlišti
Mjølnerparken v Nørrebro žije přibližně 2500 lidí.
98 procent obyvatel jsou imigranti nebo potomci imigrantů.
Představují 38 různých národností. Většina z nich jsou Arabové
nebo Afričané.
Na sídlišti Mjølnerparken jsou jedno až čtyř pokojové byty,
všechny s balkonem a výtahem. Panelové domy jsou postaveny
v blocích s plochami zeleně.
Mjølnerparken byl státem označen jako ghetto.
Kritéria státu pro ghetto jsou:
• Imigranti a potomci z jiných než západních zemí:
Max 50%
• Imigranti a potomci mimo trh práce nebo vzdělání: Max
40%
• Obviněni z násilí, trestných činů spojených
s nezákonným držením střelných zbraní nebo drog: Max 270
osob ve skupině 1000 osob.
Z půdorysu oblasti je zřejmé, že obytné plochy jsou seskupeny
kolem dvorů. Jsou zde plochy zeleně, hřiště a odpočívadla. Budovy
jsou tedy otočeny zády k okolní společnosti.
Pouze obyvatelé navštěvují dvory. Je to bezpečné a dobré místo
pro hru dětí a matky se setkávají u stolků u šálku kávy a povídají
si.
Výsledkem při současném složení obyvatel je, že zde žijete tak,
jak jste žili v zemi svého původu. Žádní "cizinci" - jako
Dánové - se tady nevyskytují.
Fakta
Asimilace: přizpůsobení
Integrace: začlenění
Segregace: vyloučení
Dánský problém
Problém ghett s imigranty, kteří se nechtějí integrovat, jsou
v Dánsku obrovským námětem debat. Když se podíváte na fotky ze
sídliště Mjølnerparken, uvidíte dobře udržovanou, zelenou a útulnou
oblast s pěknými byty. Ale večer se obyvatelé neodváží
vycházet ven a cyklisté na cyklostezkách se této oblasti
vyhýbají.
Návrhy k diskuzi:
•
Měli by lidé ze stejné země původu žít ve stejné čtvrti?
•
Statut ghetta umožňuje čerpat určité státní subvence. Je definice
ghetta, jak ho definuje stát dobrým nápadem?
•
Většina z obyvatel sídliště Mjølnerparken žije v segregaci. Co
můžete udělat pro to, abyste přiměli obyvatele tohoto ghetta
k integraci?
•
Je možné budovy fyzicky otevřít směrem k okolní
společnosti?
•
Angela Merkels, David Cameron a Søren Pind mluví o nutnosti
asimilace imigrantů. Vyřešilo by to problémy, které evropské země
mají s imigranty ze zemí třetího světa?
•
Ministr pro integraci, Søren Pind, zdůvodňuje své požadavky
tvrzením, že imigranti musí akceptovat naší legislativu a že si
musí osvojit demokratickou formu života. Shledáváte tyto požadavky
jako smysluplné?
Úvod ke studijní skupině:
Pro koho je integrace v Dánsku
problematická?
Když mluvíme o problémech s integrací v Dánsku, tak
nejčastěji máme na mysli lidi z ne demokratických zemí třetího
světa.
Co lidem z těchto regionů znesnadňuje, aby se v Dánsku
cítili dobře?
Příklady oblastí, které je možno zkoumat a
diskutovat:
- náboženství
- pracovní kultura
- rovnost mezi příslušníky opačného pohlaví
- aktivní zapojení ve společnosti
- individualismus
- postoj k veřejným autoritám
Spoustu zajímavých informací je možno získat na webových
stránkách Ministerstva pro integraci, Ny i Danmark.
Spoustu zajímavých informací je možno získat na webových
stránkách integračního plánu Københavns Kommune. Odkaz na anglickou
verzi je:
http://www.kk.dk/Borger/~/media/00AE854D2D66402085FACFEC247523DD.ashx
Odkaz na dánskou verzi je:
http://www.kk.dk/Borger/~/media/DCE61A49631F4E18B77742203FB4B247.ashx
Kritický pohled
Při hledání informací na internetu je důležité si zachovat
kritický pohled.
Musíte zkoumat:
Původ zdroje:
- Kdo je autorem stránek? Pokud to není uvedeno, pak stránky
ignorujte.
- Pokud daného autora neznáte, pak mu/ji pošlete e-mail.
- V jakém kontextu byly stránky vytvořeny (časové období)?
- Jak často se stránky aktualizují - mají webmastera?
Vzhled
- Je vzhled důvěryhodný?
- Je vzhled homogenní a přiměřený?
- Jsou zde nějaké reklamy?
Text (interpretace)
- Je zde uvedeno, co je smyslem stránek?
- Je zde uvedeno, pro koho jsou stránky napsány?
Obrázky
- Zkontrolujte, jestli byla použita manipulace s obrázky.
Pokud se chcete podívat na stránky s uvedeným zdrojem,
přesvědčivým vzhledem, evidentní skupinou čtenářů, ale se
zmanipulovanými obrázky, které prozrazují, že celý website je
podvod, pak se podívejte na adresu:
www.bonsaipets.com